7 z 10 strojírenských firem chybí zaměstnanci
Tři čtvrtiny strojírenských firem se v současné době potýkají s nedostatkem pracovníků, v minulém roce musely navíc z tohoto důvodu odmítnout každou desátou zakázku. Při hledání nových zaměstnanců firmy využívají nejčastěji internet a osobní doporučení, nejméně pak inzeráty v tištěných médiích. Při hledání perspektivních zaměstnanců přímo na školách jsou aktivnější velké strojírenské firmy. Podle ředitelů společností zůstávají v tomto sektoru volné pracovní pozice neobsazené v průměru 3,5 měsíce. Vyplývá to z výzkumu zpracovaného analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se společností Cooper-Standard.
Většina strojírenských firem se potýká s nedostatkem pracovních sil. Aktuální nedostatek pracovníků potvrdily v nejnovějším průzkumu tři čtvrtiny (74 procent) ředitelů strojírenských společností. Tato situace panuje napříč celým sektorem a rozdíly mezi velkými, středními a malými firmami jsou zde minimální. V roce 2015 byly přitom strojírenské firmy nuceny odříct téměř desetinu (9 procent) zakázek právě kvůli nedostatku pracovních sil.
„Regulace výrobní náplně probíhala tak, aby nedošlo k výraznému poškození požadavků zákazníka. Nicméně, firma se obdobně jako ostatní potýkala s problémem expanze technologického strojního vybavení a tomu odpovídajícímu potřebnému nárůstu pracovních sil,“ popisuje situaci Ing. Jiří Šubrt, ředitel, Technologický park Jihlava, CGMC družstvo.
Při hledání nových pracovníků využívají firmy především internet, ať už jde o vlastní webové stránky nebo zveřejňování inzerátů na specializovaných pracovních webech. Na stupnici od 0 do 10, kde desítka představuje klíčový způsob hledání zaměstnanců, mu ředitelé přiřadili známku 8,0. Dalšími často užívanými metodami je najímání pracovníků na základě doporučení třetí strany (7,4 bodu z maximálních 10) a na doporučení vlastních zaměstnanců (6,6 bodu z maximálních 10). Naopak nejméně využívají strojírenské firmy inzeráty v tištěných médiích (5,9 bodu z maximálních 10). Při hledání potencionálních zaměstnanců přímo na odborných školách jsou aktivnější velké firmy (7,0 bodu z maximálních 10). Méně užívanou formou hledání pracovníků pro malé a střední firmy jsou pak personální agentury (5,6 bodu z maximálních 10). Nejméně jsou využívány služby úřadu práce (5,3 bodu z maximálních 10),
„Firmy dnes musí byt skutečně inovativní, aby potřebné uchazeče o zaměstnání našly a nalákaly. Nám konkrétně se osvědčily nástroje jako je „přiveď si kolegu nebo kolegyni“, kde současný zaměstnanec dostane za doporučení přijatého kandidáta finanční odměnu od 5 tisíc až do výše 40 tisíc Kč dle pozice. Spolupracujeme s úřadem práce, ale uchazeči bohužel nejsou. Dále používáme sociální kanály jako je Facebook, naše internetové stránky, stránky zaměřené na zaměstnávání. Platíme reklamu v novinách, rádiu a zaplatili jsme si reklamu polepu autobusu, který jezdí po Olomouci a láká případné kandidáty. Vypsali jsme rekvalifikační kurzy ve spolupráci se střední průmyslovou školou strojní v Olomouci, ale opět, i když náklady zaplatíme, tak se přihlásí velice málo uchazečů. Navýšili jsme nástupní mzdu, ale problémem bohužel je, že lidé ochotni pracovat nejsou. Z průmyslových firem máme druhou nejvyšší mzdu v kraji. Problémem není výše mzdy, ale skutečně nedostatek uchazečů o zaměstnání,“ vypočítává problémy s náborem zaměstnanců Petr Novák, ředitel závodu a jednatel společnosti, Koyo Bearings Česká republika, s. r. o.
Volné pracovní pozice ve strojírenských firmách zůstávají neobsazené v průměru po dobu 107 dní (tj. zhruba 3,5 měsíce). O něco úspěšnější jsou při obsazování volných pozic velké firmy, které vhodného pracovníka nacházejí v průměru za 86 dní (tj. zhruba za 3 měsíce).
