Čtvrtá průmyslová revoluce a „Průmysl 5.0“ – kritický pohled
Je tomu již více než 10 let, co Henning Kagermann, bývalý generální ředitel společnosti SAP, Wolfgang Wahlster, bývalý generální ředitel Německého výzkumného centra pro umělou inteligenci, a WolfDieter Lukas, vedoucí oddělení a později státní tajemník na spolkovém ministerstvu školství a výzkumu, zavedli pojem Průmysl 4.0.V následujících letech se iniciativa, která vznikla v Německu, rozšířila do celého světa.
Dnes je „Průmysl 4.0“ pojmem, který představuje změnu potenciálně ovlivňující všechny oblasti společnosti. Odkazuje na čtvrtou průmyslovou revoluci. Stejně jako u předchozích tří průmyslových revolucí lze předpokládat, že i ta současná přinese dalekosáhlé změny a že bude trvat podobně dlouhou dobu, než se plně projeví. Typická softwarová zkratka „4.0“ odkazuje jednak na čtvrtou průmyslovou revoluci, ale také zdůrazňuje zvláštní roli, kterou v tomto procesu hraje software. Jedná se o komplexní koncept, který od počátku zahrnoval technologické aspekty, nové modely tvorby hodnot, schopnost vytvářet nové typy produktů, udržitelnost, odolnost a zejména přístupy k optimální integraci a podpoře lidí zapojených do řešení Průmyslu 4.0.
Stejně jako každá průmyslová revoluce i čtvrtá průmyslová revoluce vyžaduje opatření, která na sebe navazují. To znamená, že nejprve musí být vytvořen technický základ a mezinárodní normy, které pak tvoří základ pro potřebné dovednosti a optimální podporu pracovníků ve výrobě. Aktivní účast zaměstnanců je přitom nezbytná. Bylo by zcela chybné nahlížet na Průmysl 4.0 čistě technologickou optikou. A stejně tak by bylo chybné považovat zkratku „4.0“ pouze za číslo verze a nahradit ji „5.0“ na sice stále stejně dlouhé, ale důležité správné cestě.
Ve skutečnosti je tento omyl patrný stále častěji: v nedávné minulosti se objevil termín „Průmysl 5.0“. Kromě některých obsahů souvisejících s umělou inteligencí je jádro tohoto pojmu často definováno jako „zaměření na člověka“, tj. cíl navrhovat pracovní procesy optimálním způsobem pro pracovníky spolu s co nejlepší podporou nových výrobních procesů. I když je samotný obsah platný, nový termín “Průmysl 5.0” k jeho popisu není potřeba, protože „zaměření na člověka“ a společenské přínosy byly od počátku nejdůležitějšími cíli Průmyslu 4.0.
Termín „Průmysl 5.0“ není nutný ani užitečný. Neobsahuje žádný nový obsah žádný falešně naznačuje, že čtvrtá průmyslová revoluce je dokončena a že naši pozornost lze obrátit k novým tématům. Tato zbytečná terminologie by mohla vést k nejistotě mezi společnostmi a dobře zavedenými mezinárodními kooperacemi, které v současné době pracují na realizaci čtvrté průmyslové revoluce. Platforma Industrie 4.0 a Rada pro výzkum Průmyslu 4.0 proto důrazně kritizují lehkovážné umisťování zbytečného termínu „Průmysl 5.0“.
K tomuto tématu (a dalším) promluví na půdě CIIRC ČVUT jeden z nejpovolanějších – prof. Wolfgang Wahster. Informace jsou zde, je možné se zdarma registrovat jak na osobní účast, tak na vzdálený stream.
Zdroj zprávy: Národní centrum Průmyslu 4.0
DALŠÍ ČLÁNKY NA PODOBNÉ TÉMA:
Čtvrtá průmyslová revoluce teprve začíná
V Česku začala první průmyslová výroba zeleného vodíku. Energetická revoluce začala včera v Napajedlích
Vzdělávací program v oblasti rozhodování založeného na datech a kolaborativní robotiky
Jiří Hynek: Obranný průmysl má zakázek jako nikdy, ale potýká se s výzvami, které jsme od sametové revoluce neznali
