Inflační prostředí ekonomiku úplně nezastaví, HDP letos potáhne i spotřeba uprchlíků. Český průmysl má šanci při obnově dodavatelsko-odběratelských řetězců
Letos české HDP vzroste o 1,2 % ve srovnání s těžkým rokem 2021. A to i přes souběh dopadů koronavirové krize a války na Ukrajině. Silná inflace dopadne na firmy i domácnosti, průmysl jako celek ale nebude paralyzován. Předpokladem predikce je brzké ukončení války. Sdělil to prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na základě nejnovější Komorové národohospodářské prognózy.
Komorová národohospodářská prognóza, březen 2022
Ukazatel 2022
HDP (r/r, stálé ceny, %) 1,2
HDP (r/r, běžné ceny, %) 11,5
Inflace (CPI, roční průměr, %) 13,0
Tvorba hrubého fixního kapitálu (r/r, stálé ceny, %) 0,0
Průmysl (r/r, stálé ceny %) 2,0
Nominální průměrná hrubá mzda (r/r, %) 7,0
CZK/EUR (roční průměr) 25,0
Nezaměstnanost (MPSV, %) 4,5
Novým impulzem bude spotřeba běženců z Ukrajiny, a to díky dovezeným vlastním finančním prostředkům i mimořádným sociálním dávkám. Zvýší se např. poptávka po potravinách, oblečení pro děti i po vybavení domácností. Růst spotřeby nebude působit protiinflačně, zato však bude podporovat výrobce a prodejce řady položek spotřebního koše, a tedy hrát v omezené míře i prorůstovou roli.Křehký růst ekonomiky bude v prostředí velkých nejistot tažen dvěma procesy – vyšší spotřebou domácností a kladným příspěvkem zahraničního obchodu. V prostředí očekávaného dalšího růstu cen a doposud nevypuštěného polštáře covidových úspor, i přes pokles reálných mezd budou mnozí spotřebitelé spíše nakupovat než dále odkládat spotřebu.
Pokud jde o pozitivní vliv zahraničního obchodu, nepředpokládáme soustavné masivní intervenční nákupy české měny ze strany centrální banky. Koruna však za celý letošní rok v průměru neposílí ani v důsledku předpokládané průběžné realizace politiky zvyšování úrokových sazeb. Nepříliš silná koruna sice nebude výrazněji tlumit importovanou složku inflace (vysoké ceny dovážených vstupů), zato však bude působit proexportně. Udržení vývozního potenciálu je zvláště důležité v letošním roce, kdy předpokládáme rekonstrukci zpřetrhaných globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců. České firmy mají reálnou šanci na dlouho obsadit uvolněné články.
Investiční apetit firem tlumí zejména aktuální cenový vývoj, tvorba hrubého fixního kapitálu tak letos k růstu HDP nepřispěje. Pokud by tato tendence měla pokračovat, podvázalo by to zásadním způsobem ekonomický rozvoj v příštích letech. Jsou to totiž právě investice, které mají největší multiplikační hospodářský efekt. Pozitivním rizikem je čerpání peněz v rámci Národního plánu obnovy a rychlost zapojení těchto prostředků do reálné ekonomiky. Šancí zejména pro příští léta je daňová stimulace investic (rychlejší odpisy nově pořízeného majetku).
Válečný konflikt se projeví na českém trhu práce, např. změnou struktury zahraničních pracovníků – odchozí kvalifikované ukrajinské muže mohou jen z části saturovat příchozí ženy v rámci migrační vlny. V letošním roce nicméně bude nadále pokračovat převis poptávky po pracovní síle nad její nabídkou, včetně strukturálních nerovnováh. Velkou výzvou je efektivní organizování rekvalifikačních programů, i když jejich pozitivní přínos lze očekávat až v dalších letech.
Pokud jde o ukazatel nezaměstnanosti, přecházíme k administrativnímu ukazateli Úřadu práce ČR (podíl nezaměstnaných osob), a to kvůli předpokládaným metodickým problémům při aktuálním uplatňování postupů při výběrovém šetření ČSÚ v podmínkách migrační vlny. Neočekáváme, že by podíl nezaměstnaných osob v kterémkoliv letošním měsíci překročil 6 %. Stále napjatá situace na trhu práce vede k růstu nominálních mezd, reálně se však mzdy sníží. Reálný pokles mezd sice negativně zasáhne obyvatele, ale zároveň bude působit protiinflačně.
Letošní relativně vysoká 13% míra inflace je z velké části dovezená (ceny energií, materiálů, součástek a dalších vstupů), má však i domácí původ – zejména se jedná o ceny bydlení a mandatorní a kvazimandatorní výdaje státního rozpočtu, jako jsou důchody a další sociální dávky (včetně těch nových pro běžence) a platy zaměstnanců veřejného sektoru. Předpokládáme, že hrozícímu riziku ještě vyšší inflace zabrání svou efektivní měnovou politikou ČNB.
Problémem cenového vývoje nejsou maloobchodní (spotřebitelské) ceny samy o sobě, ale jsou jím zejména ceny výrobců. Přestože se v podstatě všem tuzemským firmám zvyšují ceny vstupů, a to velmi výrazně, z komorových šetření vyplývá, že zdaleka ne všichni podnikatelé plánují zvýšení cen u své vlastní produkce. Nemalá část firem totiž přistoupí ke snížení svých marží, což se týká především menších firem. Růst cen vstupů se tak v plné míře nepromítne do spotřebitelské inflace, ale přístup podnikatelského sektoru bude dopady tohoto růstu na spotřebitele tlumit.
Křehkost predikovaného růstu je dána nejen nejistotou ohledně dalšího vývoje válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnosti energetických vstupů a epidemického vývoje. Růst totiž může být již v druhé polovině letošního roku zpomalen, resp. zastaven v důsledku reakce podnikatelského sektoru na implementaci klimaticko-energetických plánů EU a na praktické zavádění evropské regulace spojené s udržitelnou správou a řízením společností a s náležitou péčí v dodavatelských řetězcích.
Při přípravě Komorové národohospodářské prognózy Hospodářská komora ČR využívá technického instrumentária České spořitelny v podobě modelu všeobecné ekonomické rovnováhy a výstupy z vlastních šetření mezi svými 16 tisíci členy. Poslední letošní šetření o kondici a očekávání podnikatelského sektoru ČR proběhlo ve druhé polovině března. Zpětnou vazbu o současném a očekávaném vývoji ekonomiky Hospodářská komora ČR dále získává v rámci svých 25 odborných sekcí, sdružujících podnikatele a experty k dané problematice, na setkáních zástupců Hospodářské komory ČR s čelnými představiteli firem v jednotlivých krajích nebo například také v rámci komorové poradny.
Zdroj zprávy: Hospodářská komora ČR
