Současnou ekonomickou situaci hodnotí podniky se saldem +1 (2024: -10) jako mírně lepší než v předchozím roce, ekonomické vyhlídky pro letošní rok jsou však pesimistické. Pouze 17 % očekává zlepšení, každá druhá společnost předpokládá stagnaci a téměř třetina dokonce další klesající trend. Saldo se blíží hodnotě -14 bodů. Zvláště pesimistický je zpracovatelský průmysl, kde zlepšení ekonomických vyhlídek očekává pouze 11 % respondentů.

Vyhlídky firem na vlastní podnikání v roce 2025 jsou pozitivní, přestože se saldo oproti předchozímu roku i v tomto ohledu snížilo z 21 na 18 bodů. To je způsobeno zpracovatelským průmyslem, kde pozitivní vývoj očekává pouze 30 % respondentů, zatímco v sektoru služeb je to 47 % respondentů.

Problémy ve zpracovatelském průmyslu a rozpor mezi odlišným vývojem ve výrazně optimističtějším sektoru služeb jsou patrné i ve všech ostatních ukazatelích. Už sedm let (s výjimkou roku 2021) zaznamenáváme celkově klesající ochotu investovat; ve zpracovatelském průmyslu hodlá v současnosti snížit své investice celých 43 % firem, což představuje saldo -6 bodů. Tento zesílený trend by mohl dále podnítit debatu o klesající konkurenceschopnosti a deindustrializaci.

„Náš průmysl stojí před výzvou, jak se transformovat a zároveň si udržet konkurenceschopnost – obojí vyžaduje velké investice. Náš ekonomický průzkum zde odhaluje problém,“ říká Milan Šlachta, prezident ČNOPK a zástupce Bosch Group CZ & SK. „Je potřeba, aby politická reprezentace pružněji reagovala na aktuální vývoj. Ať už v oblasti snižování byrokracie, podpory vzdělávání a dostupnosti kvalifikovaných pracovníků, ale také směrem k větší technologické otevřenosti v oblasti dekarbonizace dopravy a průmyslu.“

Na rozdíl od zpracovatelského průmyslu hodlá 42 % odvětví služeb zvýšit své investice, což představuje saldo +26. Tento vývoj rozdělený podle odvětví potvrzují i údaje o prognózách zaměstnanosti, růstu nákladů práce a vývoji celkového obratu pro rok 2025. Povzbudivá je změna trendu ve vývoji celkového obratu se saldem +29 bodů (nárůst o 5 bodů). Všechna odvětví jednoznačně očekávají růst tržeb, ve zpracovatelském průmyslu je to 39 % firem a v sektoru služeb dokonce 60 %.

Timo Wollmershäuser, vedoucí ekonomického výzkumu v renomovaném institutu ifo v Mnichově, považuje odchýlení celkového obratu od ukazatelů spojených pouze s výrobou zboží za potvrzení zásadní strukturální změny v průmyslu:

„Průmyslové podniky stále více generují obrat z hybridních obchodních modelů. Průmyslové zboží se kombinuje se službami souvisejícími s výrobkem. Zároveň mnoho podniků přesouvá část své fyzické výroby do zahraničí a soustředí se na vývoj a prodej výrobků doma. V důsledku toho celkový obrat průmyslových podniků již několik let vykazuje mnohem lepší obraz než průmyslová výroba nebo investice do zařízení.”

Rizika a výzvy
Největší riziko nadále vidí 63 % společností v příštích 12 měsících v poklesu poptávky, což je o 5 procentních bodů více než v předchozím roce. Další hlavní obavy: náklady na pracovní sílu (49 %), ceny energií (46 %) a nedostatek kvalifikovaných pracovníků (přes43 %). Za největší výzvy v příštích pěti letech považují společnosti „obchodní překážky a konflikty“ (61 %), „digitální transformaci a umělou inteligenci“ (53 %) a „kybernetickou bezpečnost“ (50 %).

Reklama

Atraktivita České republiky jako místa pro podnikání: Tops & Flops
Česká republika získala u investorů vysoké hodnocení zejména za tyto faktory: členství v EU (1. místo), telekomunikace (kvalita sítě, služby – 2. místo) a tradičně za „kvalitu a dostupnost místních dodavatelů“ (3. místo). Nejhůře investoři v České republice hodnotí „dostupnost kvalifikované pracovní síly“ (25. místo), „systém vzdělávání“ (24. místo) a „efektivitu veřejné správy“ (23. místo), stejně jako „předvídatelnost hospodářské politiky“ (22. místo). K dramatickému zhoršení došlo v hodnocení „kvalifikace zaměstnanců“ (19. místo z 25!). „Kvalifikace zaměstnanců“, která se v žebříčku lokalizačních faktorů ještě v roce 2021 umisťovala na 6. místě, se průběžně propadala až na své současné historické minimum.

„Nejde o to, že by se zhoršila samotná kvalifikace nebo odborné vzdělávání, ale o to, že se v době rychlého rozvoje digitalizace a umělé inteligence výrazně zvýšily požadavky firem. Přestože kvalifikace zaměstnanců určuje inovační sílu lokality, český systém vzdělávání na to zatím nemá odpověď,” upozorňuje Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.

Na otázku, které faktory v současnosti nejvíce brání inovacím v jejich společnosti, uvedlo zdaleka nejvíce respondentů (61 %) „nedostatek kvalifikovaných odborníků“. V celkovém pohledu na výsledky se tedy nejedná pouze o otázku dostupnosti pracovní síly, ale nyní také o její samotnou kvalifikaci.

Při porovnání konkurenceschopnosti České republiky s pěti významnými investičními lokalitami ve střední a východní Evropě se na prvním místě umístilo Polsko. Následuje Česká republika, za ní Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko. Rozhodujícími faktory při hodnocení těchto zemí byly především nižší výrobní náklady (62 %), investice do infrastruktury (53 %) a lepší dostupnost kvalifikované pracovní síly (50 %).

Vývoj v Německu
Zhruba třetina českého zahraničního obchodu se uskutečňuje s Německem. Vývoj německé ekonomiky má proto pro Českou republiku zásadní význam. „Německá ekonomika je už šest let v krizi. Demografické změny, dekarbonizace, nová role Číny v globální ekonomice, ztráta Ruska jako dodavatele energie, odchod USA z evropské bezpečnostní architektury a rostoucí protekcionismus USA vyvíjejí tlak na zavedené výrobní struktury a urychlují strukturální změny. Očekává se, že německá ekonomika opět znatelně poroste až v příštím roce, pokud nová německá vláda na tuto novou situaci zareaguje správnými opatřeními,“ komentuje současnou situaci německé ekonomiky Timo Wollmershäuser z institutu ifo.

O ČNOPK: ČNOPK je se svými 650 členy největší bilaterální hospodářskou komorou v ČR. Jejím posláním je posilovat česko-německou obchodní a hospodářsko-politickou spolupráci mezi oběma zeměmi. Sleduje aktuální trendy a podporuje udržitelnou transformaci česko-německého hospodářství. Dlouhodobě se zasazuje o efektivní propojení praxe a vzdělávání v českém systému školství. Již od roku 2015 komora intenzivně pracovala na zavádění Průmyslu 4.0. Mezi její klíčová témata patří digitalizace, výzkum a vývoj, ale také vzdělávání. ČNOPK je součástí celosvětové sítě německých zahraničních hospodářských komor (AHK) a nachází se pod hlavičkou Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK)

Zdroj zprávy: Česko-německá obchodní a průmyslová komora

DALŠÍ ČLÁNKY NA PODOBNÉ TÉMA:

Automatické vypínání ohřívání strojů i izolace potrubí – Energy Scouts CZ ocenil návrhy úsporných řešení Znovuzvolený prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory žádá modernizaci vzdělávání Bez ohledu na nedostatek zaměstnanců, Češi nad 55 let si myslí, že najít práci je kvůli věku problém Pokles česko-německého obchodu v roce 2023