Ocelářství zůstává klíčovým pilířem české ekonomiky, ale stojí před ním vážné hrozby
Ocelářský průmysl v České republice zůstává strategickým odvětvím s výraznými ekonomickými a sociálními dopady. Odborná studie, kterou zpracovali ekonomičtí experti CEVRO Univerzity však upozorňuje i na rostoucí hrozby, které mohou zásadně ovlivnit jeho budoucnost. Mezi hlavní problémy patří globální konkurence, rostoucí náklady na energie a přísné ekologické regulace Evropské unie.
„Ocelářství má zásadní multiplikační efekt na českou ekonomiku. Přímo i nepřímo vytváří tisíce pracovních míst a hraje klíčovou roli v automobilovém průmyslu, stavebnictví a strojírenství. Jeho útlum by měl dalekosáhlé dopady na celé hospodářství,“ uvádí studie CEVRO Univerzity.
Podle odborníků je nutné zaměřit se na modernizaci výroby a přechod k nízkoemisním technologiím. Investice do elektrických obloukových pecí a využití „zeleného vodíku“ by mohly snížit uhlíkovou stopu českého ocelářství a zároveň posílit jeho konkurenceschopnost.
„Bez aktivní státní podpory a evropského financování riskujeme postupnou ztrátu schopnosti konkurovat levné asijské oceli. Klíčové je zajistit rovné podmínky na trhu a podporu inovací,“ říká doc. Ing. Klára Čermáková, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu.
Výše a účel státní podpory ve formě dotací jsou v celosvětovém měřítku různorodé. Nejčastěji využívaný typ dotací je do nových technologií. Zatímco v zemích OECD mezi roky 2011-2020 objem dotací klesl o 72 %, mimo země OECD vzrostl o 300 %. V praxi pak ocelářský průmysl partnerských zemí OECD získává skoro 11x větší dotace na jednotku produkční kapacity ocele, než je tomu v zemích OECD. Zejména v Asii pak vysoké dotace pokřivují tržní prostředí a tím pádem i ceny.
Nejvýznamnější hráči světového ocelářského průmyslu – Čína, USA nebo Japonsko – jsou v podpoře svého ocelářství podstatně aktivnější než Česká republika. Čína v reakci na problémy ocelářského průmyslu zavedla programy na podporu recyklace šrotu, obnovu průmyslových zařízení a navýšení podílu elektrických obloukových pecí. Spojené státy se pak vydaly cestou zřízení federálního fondu na snižování emisí v průmyslu, ze kterého bude do šesti projektů dekarbonizace ocelářského průmyslu investováno až 1,5 miliardy dolarů.
Studie rovněž doporučuje posílení spolupráce mezi průmyslem a školami s cílem zajistit dostatek kvalifikovaných pracovníků. Ocelářský sektor se musí zaměřit na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, například pro letecký a technologický průmysl, aby snížil závislost na masové produkci.
Fotogalerie z konference CEVRO o budoucnosti ocelářství
Navzdory výzvám studie zdůrazňuje, že české ocelářství má silný potenciál, pokud se mu dostane potřebné podpory. Jeho transformace na moderní, ekologicky udržitelný průmysl může zajistit dlouhodobý růst a stabilitu české ekonomiky.
„Budoucnost českého ocelářství spočívá v inovacích, spolupráci a cílené podpoře. Investice do jeho rozvoje a udržitelnosti nejsou pouze ekonomickou nezbytností, ale i strategickou prioritou zajišťující průmyslovou soběstačnost České republiky v dynamicky se měnícím globálním prostředí. Za předpokladu správně cílené podpory a kvalitní implementace opatření má české ocelářství potenciál stát se moderním, technologicky vyspělým a ekologicky udržitelným sektorem, který si udrží klíčovou roli v české ekonomice i v příštích desetiletích,“ dodává na závěr doc. Čermáková.
Studii CEVRO university si můžete zdarma stáhnout tady (PDF, 71 stran).
Zdroj zprávy: CEVRO Univerzita
Další užitečné dokumenty ke stažení zdarma najdete v naší MANAŽERSKÉ KNIHOVNĚ
DALŠÍ ČLÁNKY NA PODOBNÉ TÉMA:
Evropský akční plán pro ocel volá po okamžitých opatřeních pro záchranu ocelářství v EU
Hutní průmysl v čele se skupinou firem Třinecké železárny zůstává klíčovým pilířem Moravskoslezského kraje
Pro téměř všechny obyvatele Moravskoslezského kraje je místní těžký průmysl důležitý. Stát by měl udržet ocelářství v kraji
OECD zveřejnilo Hospodářský přehled ČR 2023
