Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky (eskalátory a travelátory) mají historicky obdobný vývoj jako výtahy. První eskalátor vznikl v roce 1899 v New Yorku a o jeho rozvoj se z počátku, stejně jako u výtahů, zasloužila firma OTIS. V Československu se objevil první eskalátor v Praze v roce 1926, byl v dřevěném provedení a nahradil bývalou starou pozemní lanovou dráhu na Letnou. V roce 1939 byl otevřen moderní obchodní dům Bílá labuť společnosti Brouk a Babka, jehož eskalátory byly dlouho jedinými v Praze.

Za více než 100 let jejich existence prodělaly eskalátory a travelátory velký rozvoj, nejen technické úrovně a použitelnosti ale především zabezpečením bezpečnosti provozu. Eskalátory a travelátory od počátku slouží jako prostředek hromadné kontinuální přepravy osob na nádražích, v metrech, na letištích, ve velkých obchodních centrech, hotelích a jiných objektech využívaných velkým počtem osob.

K velkému rozvoji použití těchto prostředků hromadné dopravy osob u nás došlo v souvislosti s budováním pražského Metra od roku 1966. Vývojem kratších eskalátorů pro Metro byl pověřen podnik Transporta Chrudim a bylo také počítáno s využitím zahraničních dodavatelů. U menších délek dodávky německých firem OTIS , Thüssen a jugoslávských eskalátorů Radnik. Delší eskalátory do Metra byly sovětské výroby.

Nejvýznamnější technický vývoj v Evropě a potažmo v České republice nastal po zavedení evropské směrnice pro strojní zařízení v roce 1989 (89/392/EHS). Posuzování shody eskalátorů a travelátorů je předpisy stanoveno do působnosti výrobců. Nejsou tedy zařazeny do přílohy č. 4, kde tyto úkony provádí notifikovaná osoba. V roce 1995 vznikla pro navrhování a výrobu eskalátorů a travelátorů harmonizovaná norma EN 115-1, tedy norma, která poprvé plně řešila technické i bezpečnostní požadavky na nejvyšší úrovni.

V Evropské unii je dnes v provozu skoro 80 000 eskalátorů a travelátorů a téměř 50 % z nich pak bylo instalováno před více než 20 roky. V České republice je v současné době provozováno cca 2000 – 2500 eskalátorů a travelátorů, z nichž valná část je v provozu více než dvacet let. Životnost pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků je delší než u většiny dopravních systémů a zařízení budov. To také znamená, že se konstrukce, provoz a bezpečnost dříve instalovaných zařízení zpožďuje za moderními a bezpečnějšími technologiemi.

Právě z důvodu nižší provozní bezpečnosti zařízení pořízených před platnosti norem vydaných v návaznosti na směrnice EÚ vedlo v roce 2010 k vydání normy EN 115-2, která je určená pro zvýšení bezpečnosti provozovaných eskalátoru a travelátorů., u nás je zavedena jako ČSN EN 115-2 z roku 2010. Tato norma byla vydána v souladu se směrnicí RE 89/655/EHS, která byla v ČR zavedena jako Nařízení vlády 378/2001 Sb.. Norma v tabulce 1. uvádí 39 závažných nebezpečí, která se mohou vyskytovat u provozovaných zařízení, s jejich rozdělením podle úrovně důležitosti na vysoká, střední a nízká. Tato nebezpečí jsou rozpracována do 62 možných rizik, která jsou předmětem inspekční prohlídky, jejímž cílem je identifikovat možná rizika, která se vyskytují u provozovaných zařízení a navrhnout příslušná nápravná opatření ke snížení zjištěných rizik nebo k jejich odstranění. Provádět uvedené inspekční prohlídky je oprávněn inspekční orgán typu A podle ČSN EN 17020.

Pro koho je norma EN 115-2 určena? Jednak pro servisní firmy nebo inspekční orgány, aby informovaly majitele zařízení o aktuální úrovni bezpečnosti jejich zařízení, ale hlavně pro majitele, aby byli informováni o úrovni bezpečnosti provozovaných zařízení. To je důležité právě s ohledem na jejich právní odpovědnost za možné škody na zdraví nebo majetku přepravovaných osob, ke kterým by mohlo v případě vzniku nehody při provozu eskalátorů a travelátorů nastat.

Právě z důvodu existence nebezpečí a rizik u provozovaných zařízení může docházet, vzhledem k množství přepravovaných osob, k četným nehodám jako například k pádům osob, zachycením částí oděvů nebo těla pásem schodů nebo pohyblivým madlem a k následným úrazům. Jejich značné množství bývá způsobeno nekázní, ale jejich důsledkem mohou být i vážné újmy na zdraví nebo majetku, kterým by mohla předejít právě dostatečná bezpečnost zařízení.
Zůstává faktem, že běžní uživatelé a oprávněné osoby očekávají obecně přijatelnou úroveň bezpečnosti. Jestliže všechny existující eskalátory a travelátory nebudou upraveny na současnou úroveň bezpečnosti, počet úrazů bude stoupat, především v prostorách, které jsou přístupné veřejnosti. Obecná povinnost evidence vzniku a rozsahu úrazů vzniklých na eskalátorech a travelátorech sice neexistuje, ale z dostupných informací bylo zjištěno, že v pražském Metru došlo v letech 2006 až 2009 k 1360 nehodám, při nichž bylo zraněno asi 140 osob. Některé z nich je možné dát do souvislosti se stavem zařízení, a tak je žádoucí, aby provozovatelé tato rizika a z nich vyplývající nebezpečí znali a mohli včas realizovat nápravná opatření.

V této souvislosti je nutné si uvědomit odpovědnost, kterou mají provozovatelé dopravních zařízení za škody na zdraví nebo majetku přepravovaných osob vzniklé v souvislosti s jejich provozováním ve smyslu obchodního nebo občanského zákoníku. Tato objektivní odpovědnost za vzniklou škodu, způsobenou provozem dopravních prostředků (kam patří mj. také výtahy nebo eskalátory a travelátory) může být uplatněna i tehdy, když majitel nebo provozovatel zařízení žádnou povinnost neporušil.

Společnost TÜV SÜD Czech s.r.o. je akreditovaným inspekčním orgánem typu A ve smyslu ČSN EN ISO 17020 a nabízí všem provozovatelům eskalátorů a travelátorů provedení první inspekční prohlídky bezpečnosti provozovaných zařízení ve smyslu ČSN EN 115-2 a následně pak i opakované inspekční prohlídky v předepsaných lhůtách.

Ing. Miroslav Chromečka