Ze středoškolských oborů jsou dlouhodobou nezaměstnaností nejméně ohroženi absolventi technických vysoce kvalifikovaných oborů jako je obrábění kovů (včetně CNC), elektrotechnici či opraváři strojů. Mezi absolventy středních odborných škol s vyučením je dokonce méně dlouhodobě nezaměstnaných než mezi absolventy gymnázií, kteří nejdou dále studovat. Naopak problém mají mladí lidé, kteří ukončí pouze základní vzdělání – téměř 37 % z nich je pak nezaměstnaných 9 a více měsíců. Vyplývá to z aktuální unikátní analýzy, kterou připravil Úřad práce ČR s datovým týmem Ministerstva práce a sociálních prací. Tyto nové informace mohou rodičům a dětem pomoci při rozhodování před blížícím se podáním přihlášek na střední školy.

„Loni jsme vybírali obor a střední školu pro mou dceru. Opravdu hodně těžké rozhodování. Nakonec jsme volili spíše na základě její aktuální záliby a pocitu z návštěvy školy. Obojí je důležité, ale pro rozhodování, které je zásadní pro další život mé dcery, bych chtěl mít více informací. Konkrétně chci vědět, zda najde po vystudování dobré uplatnění? Není její volba příliš úzká? Je absolvovaná škola takzvaně „future proof“, tedy v případě, že by dcera ztratila práci, tak si ji zase snadno najde třeba v jiném oboru?“ popisuje na svém osobním příkladu dilemata desítek tisíc rodičů Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce ČR.

Unikátní analýza, kterou Úřad práce ČR společně s partnery připravil vůbec poprvé, je postavena na statistikách absolventů jednotlivých škol, kteří byli v evidenci uchazečů 2 roky po absolvování školy, a míře jejich ohrožení dlouhodobější nezaměstnaností. Právě riziko dlouhodobé nezaměstnanosti je klíčové a je třeba ho snížit na minimum.

„Je důležité, aby absolvent nebyl nezaměstnaný příliš dlouho. Pak totiž ztrácí pracovní návyky a klesá šance, že si najde dobrou práci. Většina absolventů si najde práci do tří měsíců, trh práce má o ně velký zájem. Je vhodné projít víc pohovorů, neskočit nutně hned po první nabídce. Pokud ale hledání trvá déle než devět měsíců, už je to zvlášť u mladých lidí riziko,“ vysvětluje Daniel Krištof.

Upozorňuje, že samotný počet nezaměstnaných absolventů nic moc neznamená.

„Nechceme ale hodnotit střední školy podle toho, jestli generují nezaměstnané. To by nebylo fér. Záleží na místním trhu práce i na tom, že z řady středních škol hodně absolventů pokračuje na vysokou školu. Navíc je přirozené, že člověk na začátku kariéry dělá více změn – jak získává praxi a zkušenosti, může rychleji růst. Prostě být nezaměstnaný nevadí, pokud to netrvá moc dlouho,“ zdůrazňuje Krištof.

Metodiku a strukturu dat, na kterých byla analýza čerstvých absolventů škol provedena, popisuje František Nový, který vede tým pokročilé analytiky na Ministerstva práce a sociálních věcí.

„Z uchazečů o zaměstnání jsme vybrali absolventy s úspěšným ukončením soustavné přípravy na povolání v letech 2022 až 2023, a to se stupněm vzdělání od nižšího středního až po doktorské. Díky úspěšně ukončenému studiu známe jednak obory vzdělávání, tak také název školy. První evidenci měli tito absolventi v období od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2024 a ukončení studia nastalo před touto evidencí. Tuto množinu jsme rozšířili o skupinu uchazečů, kteří byli ve věku 15-19 let jen se základním vzděláním. Skupina uchazečů ve věku 15 – 16 let jsou lidé, kteří skončili na úřadu práce většinou přímo po základní škole. Skupina uchazečů ve věku 17 – 19 let jsou pak lidé, kteří jsou evidovaní na úřadu práce kvůli typicky neúspěšnému studiu střední školy. Na těchto skupinách absolventů jsme měřili délku evidence na úřadě práce a zejména překročení této délky nad 9 měsíců,“ vysvětluje František Nový.

Tuto analýzu autoři následně doplnili analýzou dat všech nezaměstnaných. Sledovali přitom i uchazeče s poslední evidencí od 1. 1. 2023 až 31. 3. 2024 dle jejich nejvyššího stupně vzdělání a oboru.

Uplatnění absolventů dle stupňů vzdělání
Prvním krokem je volba stupně vzdělání. Obecně stále platí, že čím vyšší, tím lepší: 1. Prvním zlepšením pozice na trhu práce z pohledu dlouhodobější nezaměstnanosti oproti základní škole je prakticky jakékoli pokračování ve vzdělávání – to zlepší pozici na trhu práce o více než 50 %. Absolventi jen se základním vzdělání to mají na trhu práce opravdu těžké a téměř 37 % z nich pak jsou nezaměstnaní 9 a více měsíců 2. Dokončené střední vzdělání je dalším výrazným zlepšením, vidíme zlepšení o zhruba 75 %. 3. Na vrcholu je samozřejmě plné vysokoškolské vzdělání se zlepšením o 82 % u bakalářského, 90 % u vysokoškolského a 94 % u doktorského studia.

Celý dokument si můžete stáhnout tady. (PDF, 6 stran)

Zdroj zprávy: Úřad práce ČR

DALŠÍ ČLÁNKY NA PODOBNÉ TÉMA:

Projekt Tatra do škol úspěšně pokračuje v České republice i na Slovensku Nezaměstnanost díky sezónním pracím klesla ve všech krajích. Roste počet žen, kterým Úřad práce pomáhá s návratem na trh práce Ve vystudovaném oboru zůstává jen čtvrtina mladých absolventů učilišť. Při vhodném výběru oboru jsou však podle průzkumu vysoce spokojení s prací i výdělkem