Růstu exportu pomohou nejvíce finanční stimuly, zjednodušení legislativy a omezení byrokracie

Praha, 19. ledna – Největší přínos pro růst českého exportu velkých strojírenských firem by mělo zavedení finančních stimulů a ekonomické podpory.

Střední a malé firmy by nejvíce ocenily zjednodušení legislativy a byrokracie ze strany státu. Rozvoji exportu by také pomohly daňové úlevy pro exportéry, shodují se na tom jak velké, tak i střední a malé strojírenské exportní společnosti. Podíl strojírenských firem, u nichž se na tržbách negativně projeví dopad sankcí uvalených na Rusko, oproti minulému roku klesl. Vyplývá to ze Studie českého strojírenství H1/2016, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research.

„Výsledky námi realizovaného výzkumu s řediteli více než 100 strojírenských společností ukazují, že pro rozvoj a zvýšení objemu českého exportu by se měl stát zaměřit především na ekonomickou podporu exportérů a zavedení finančních stimulů,“ prezentuje výsledky Studie českého strojírenství H1/2016 Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. Shoduje se na tom největší podíl strojírenských společností (91 procent) a rovněž i hodnocení přínosu takových opatření získalo nejvyšší bodové hodnocení (7,0 bodu z 10 maximálně možných). „Za druhé by podle firem pomohlo růstu exportu zjednodušení legislativy a byrokracie ze strany státu (90 procent společností; 6,9 bodu). Do třetice by firmy ocenily zavedení daňových úlev pro exportéry (87 procent společností, 6,8 bodu)“, doplňuje Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. S tím souhlasí i předseda vlády Bohuslav Sobotka: „Jedním z hlavních úkolů státu musí být podpora českých firem v boji o zakázky na dnešních globalizovaných zahraničních trzích. Aktivní podpora exportu a kroky, které pomáhají vytvářet podmínky pro český vývoz a jeho další růst, patří mezi hlavní priority naší vlády v rámci jejího úsilí podporovat hospodářský růst a zaměstnanost. Také v letošním roce bude nadále posilována ekonomická diplomacie a státní podpora financování exportu. Poté, co byl do Státu Izrael vyslán první diplomat pro podporu spolupráce ve vědě a výzkumu, zahajují postupně svou činnost také zemědělští diplomaté a to na ambasádách v několika zemích, které představují v tomto sektoru pro české vývozce významný proexportní potenciál. Vláda rovněž zajistí dostatečné prostředky pro zkvalitnění a rozšíření servisu pro české exportéry a jejich činnost. Nedílnou součástí podpory českých firem při hledání nových obchodních příležitostí v zahraničí je ekonomická diplomacie v rámci zahraničních cest ústavních činitelů včetně členů vlády. Jsem rád, že i mne v zahraničí doprovázeli podnikatelé, kterým se stále úspěšněji daří prosazovat na zahraničních trzích. Jako příklad mohu uvést prohlubující se ekonomickou spolupráci s Čínou, Srbskem nebo s tak náročným trhem, jako je Izrael.” Podporu a zájem státu o exportéry potvrzuje předseda Czech Gulf Business Council Robert Pergl: „Pozitivním vývojem je zájem představitelů českého státu o rozvoj nových exportních trhů. Zejména aktivity pana prezidenta a ministra průmyslu a ministra zahraničí v těchto nových oblastech přinášejí nové příležitosti, které částečně kompenzují pokles exportu do Ruska“.

Z pohledu velikosti strojírenských firem jsou v hodnocení jednotlivých opatření vidět určité rozdíly, velké společnosti by nejvíce uvítaly zavedení ekonomické podpory a finančních stimulů pro exportéry (97 procent; 8,0 bodu). Středním a malým exportním strojírenským firmám by naopak pomohlo zjednodušení legislativy a omezení byrokracie ze strany státu. „Vláda na návrh Ministerstva financí na konci minulého roku rozhodla o navýšení základního kapitálu Exportní garanční a pojišťovací společnosti o 2,775 mld. Kč. Toto navýšení zajistilo další bezproblémové fungování této klíčové instituce na podporu českého vývozu. Celkově jsou do systému podpory exportu vkládány ze státního rozpočtu mnohem větší prostředky, než kdykoliv v minulosti. V podpoře exportu rozhodně budeme pokračovat i nadále,“ informuje Andrej Babiš, ministr financí ČR. „Export patří bezesporu k tahounům české ekonomiky a je zárukou stabilního růstu HDP, na rozdíl od růstu generovaného pouze čerpáním evropských fondů. Český vývoz je proto nutné podporovat a to zejména vývoz produktů s vyšší přidanou hodnotou, nikoli pouze „vývoz laciné práce ve mzdě“. Klíčový je v tomto směru kvalitní vzdělávací systém,“ říká Milan Cerman, předseda představenstva společnosti AKCENTA CZ.

CEEC

Podle výsledků Studie strojírenských společností se v roce 2016 dopad sankcí uvalených Evropskou unií na Rusko negativně projeví na tržbách necelé třetiny českých strojírenských společností (28 procent). Došlo tak k poklesu oproti stejnému období z minulého roku, kdy podíl těchto firem dosahoval až 56 procent. Důvodem je jednak přeorientace firem na jiné trhy a vykompenzování poklesu exportu do Ruska exportem do jiných destinací. Vliv má také započítání tohoto poklesu již v minulém roce, a tudíž snížení základny pro meziroční srovnání. Podpora exportu nejen strojírenských firem je přitom důležitá pro celou ekonomiku. „Růst exportu pomůže i na domácím trhu. Firmy budou potřebovat více prostoru nejen pro výrobu, ale i pro administrativu a obchod, což pomůže developmentu a dalšímu rozvoji trhu služeb. Trh se nyní vyvíjí dobrým směrem, ostatně například Crestyl vstoupil do nového roku s největším počtem rozestavěných projektů v historii. Tento trend ekonomiky je nutné podpořit. Třeba i díky tomu budou firmy potřebovat vybudovat zázemí i v zahraničí a nám i dalším českým firmám to umožní expanzi do jiných zemí“ komentuje situaci Radim Sayed, obchodní ředitel českého developera Crestyl.

V letošním roce výrazněji dolehnou zavedené sankce na velké strojírenské podniky exportující do Ruska, mezi nimiž očekává negativní dopad na tržby v roce 2016 téměř polovina společností (45 procent). U středních a malých firem očekává negativní dopad na své tržby přibližně jedna z pěti firem (21 procent). „Ačkoliv reálné exportní příležitosti byly v předchozím období výrazně ovlivněny sankcemi vůči tradičnímu obchodnímu partnerovi, Rusku, mnozí exportéři nachází jako náhradu obchodní příležitosti v nových teritoriích. Perspektivním trhem pro české exportéry v roce 2016 bude Irán a vybrané země středoasijského regionu. Zcela jistě mají pro jednotlivé exportéry pozitivní dopad také intervence ČNB. Předpokládáme, že dodavatelé technologií pro uhelné elektrárny se v průběhu letošního roku budou připravovat na změnu kritérií financování u takových projektů plánovanou od příštího roku,“ říká Michal Svrček, Business Development Manager pro oblast inspekčních služeb TÜV SÜD Czech s.r.o.

Pokud bude uvalení sankcí na Rusko pokračovat i v roce 2017, negativní vliv na vývoj tržeb by to mělo mít už jen na pětinu českých strojírenských společností (21 procent). Z pohledu velikosti firem bude dopad větší zejména v segmentu velkých strojírenských společností (33 procent). V segmentu středních a malých firem předpokládá negativní dopad na své tržby 17 procent firem. „Pro splnění všech cílů je nutné zajistit kvalitní personál, který je ochotný se učit. A jelikož Česká republika má druhou nejmenší nezaměstnanost z EU, musí si firmy vypomoci buď výchovou z vlastních zdrojů, nebo spoluprací s kvalitní agenturou práce, která zajistí požadované profese v potřebném množství a s odpovídající kvalifikací,“ komentuje Helena Koutová, jednatelka personální agentury Amboseli. „Každá zpětná vazba ze strany našich exportérů je pro nás důležitá. Jasné informace nám v tomto smyslu poskytla i Světová banka, která ve své výroční zprávě Doing Business 2016 mezi klíčovými indikátory podnikatelského prostředí v ČR velmi výrazně ocenila právě oblast podpory zahraničního obchodu, kde jsme se oproti loňsku posunuli z 58. na 1. příčku. Nicméně ne ve všech ukazatelích si vedeme dobře a proto jsem jménem Ministerstva průmyslu a obchodu vyzval garanty dalších indikátorů k zahájení kroků, které povedou ke zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti našich firem,” uzavírá ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Aktuální situaci a strategii pro rozvoj českého exportu budou na
SETKÁNÍ LÍDRŮ ČESKÉHO EXPORTU 2016 (28. ledna v České národní bance) diskutovat přední představitelé státu (prezident ČR Miloš Zeman, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr financí Andrej Babiš, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, vrchní ředitel ČNB Jiří Rusnok) společně s řediteli 500 exportních společností.
Účast rovněž potvrdilo více než 40 zástupců velvyslanectví klíčových exportních destinací z celého světa.
Registrace na: konference@ceec.eu

Studii českého strojírenství H1/2016 je možné bezplatně získat od 28. ledna na: www.ceec.eu