Strojírenství Ostrava 2019: České školství pokulhává za průmyslem
Tuzemské školství, a to včetně vysokých škol, pokulhává za rozvojem průmyslu a jeho potřebami. Problémem je nedostatek středně vzdělaných a vyučených techniků, příliš vysoký podíl absolventů humanitních oborů vysokých škol, demografický vývoj, který komplikuje obsazování učebních oborů a tříd průmyslových škol, i chybějící „národní marketing“ strojírenství i dalších oborů. V Ostravě to včera na odborné konferenci pořádané Národním strojírenským klastrem konstatovalo několik desítek zástupců firem, personalistů, pedagogů i politiků.
„Třinecké železárny pouze v rámci generační obměny potřebují přes tři sta nových zaměstnanců ročně. Část z nich pokrýváme absolventy naší střední odborné školy, jichž ročně vychází přibližně 120. Pokles zájmu o technické obory bude v České republice dle mého názoru trvat ještě dlouho,“ uvedl Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třineckých železáren.
Vítkovice Heavy Machinery (VHM) by podle jejich personálního ředitele Ladislava Botura potřebovaly aktuálně zhruba 100 zaměstnanců, převážně obráběčů. „V součtu s lidmi, které budeme potřebovat v rámci generační obměny, budeme do 10 let muset přijmout zhruba 400 zaměstnanců, z toho 350 techniků. To je počet odpovídající více než třetině současného počtu zaměstnanců. Přitom 87 procent všech zaměstnanců musí mít nebo by mělo mít technické vzdělání,“ vypočetl.
Firmy trápí nesoulad mezi nutnými inovacemi a kvalitou vzdělávání. „Díky technologickým a výzkumným kapacitám Moravskoslezského kraje je ideální doba budovat vysoce ekologický a do budoucna perspektivní vodíkový průmysl. Navíc můžeme náš region postavit na principu cirkulární ekonomiky a spotřebovávat regionální odpady jako zdroj vodíku. Bez odborně zdatných lidí, kteří by kreativně přemýšleli o budoucnosti, to ale nepůjde,“ konstatoval generální ředitel Cylinders Holding a prezident Národního strojírenského klastru Jan Světlík.
S firmami souhlasí i vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček: „Vzdělávací systém musí pružně reagovat na čtvrtou průmyslovou revoluci. Tedy na období kontinuálních změn, spojených s moderními informačními a komunikačními technologiemi. Proto ve spolupráci s MŠMT zavádíme předmět technika do škol, proto v součinnosti se zaměstnavateli a jejich profesními organizacemi řešíme duální vzdělávání, proto vzniknou mistrovské zkoušky. Termíny? Letošní podzim. Forma? Nový předmět a nová legislativa. To vše v souladu s Inovační strategií 2019 – 2030, z které vychází připravovaná Národní hospodářská strategie. I ta bude letos hotová. Klíčový strategický dokument, který Česká republika dvacet let neměla. Založený na excelentním systému vzdělávání, systematicky podporované vědě, výzkumu, vývoji a inovacích, posouvající naši zemi k vyšší produktivitě a přidané hodnotě. V duchu motta a národní hospodářské značky Czech Republic: The Country For The Future.“
Zaměstnavatelé i školy tvrdí, že jim chybí strukturovaná finanční podpora technických oborů (včetně větších prostředků z průmyslové sféry) i celospolečenská komunikace prestiže průmyslu a technických povolání. Zejména u „generace Y a Z“, která komunikuje digitálně, uvažuje globálně a jedná individuálně, nezávisle a sebevědomě, pak schází povědomí o průmyslu jako zajímavé, motivující a pozitivní činnosti a dlouhodobém uplatnění slučitelném se soukromých životem.
ZPRACOVALA: Eva Kijonková, mediální zastoupení NSK, tel. 721 857 097
Zdroj zprávy: Národní strojírenský klastr, Fotografie: Dynatron s.r.o.
