V prvním čtvrtletí Češi spotřebovali více elektřiny i plynu
V prvním letošním čtvrtletí meziročně vzrostla spotřeba elektřiny i plynu, a to napříč všemi kategoriemi odběratelů. Naopak výroba elektřiny klesla, stejně jako naplněnost zásobníků plynu na konci kvartálu.
„V prvním čtvrtletí pokračoval loňský trend zvyšující se spotřeby energií. Největší meziroční nárůst jsme v případě elektřiny zaznamenali u domácností, spotřeba plynu se zvedla hlavně u velkoodběratelů. Ke zvýšení spotřeby přispěl velmi chladný leden, který byl zároveň jednou z příčin vyšší těžby ze zásobníků plynu, což vedlo, společně s vývojem globálních cen, k jejich nižší naplněnosti na konci zimní sezóny,“ shrnuje Martin Šik, ředitel Odboru analytického a datové podpory ERÚ. „Výroba elektřiny naproti tomu meziročně klesla, i kvůli plánovaným odstávkám jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech, které rok předtím vyrobily rekordní množství elektřiny. Přesto Česko zůstalo čistým exportérem,“ dodává.
Elektřina
Tuzemská netto spotřeba elektřiny[1] činila 16,9 TWh, což značí meziroční nárůst o 3,2 %. Nejvýrazněji vzrostla spotřeba u domácností (+ 6 %), u podnikatelů se zvýšila o 3,1 %, u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí o 2,6 % a u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 2,1 %.
Na rozdíl od spotřeby, výroba elektřiny proti loňskému prvnímu čtvrtletí klesla o 2 % na hodnotu 20,3 TWh. Svou výrobu snížily nejvýkonnější parní elektrárny (- 1,4 %) a jaderné elektrárny (- 8,1 %), u nichž hrály roli plánované odstávky v Temelíně i Dukovanech. Klesla také výroba u vodních (- 22,4 %), větrných (- 3,6 %) a fotovoltaických (- 7,6 %) elektráren. Velký nárůst výroby naopak zaznamenaly paroplynové (+ 51,4 %) a přečerpávací (+ 27,5 %) elektrárny, navýšila se také výroba z elektráren plynových a spalovacích (+ 3,9 %).
Přes disproporci mezi spotřebou a výrobou Česko v letošním prvním čtvrtletí zůstalo čistým exportérem, rozdíl mezi vývozem a dovozem se ovšem snížil o 33 %, přeshraniční saldo tak bylo 2 TWh.
Plyn
Spotřeba plynu meziročně stoupla na 2,9 mld. m3 (31,5 TWh), tedy o 4,4 %. Po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál pak vzrostla o 2,3 %. Největší podíl z celkové čtvrtletní spotřeby připadá na leden (42,8 %), kdy došlo zároveň k jejímu meziročnímu nárůstu o 18,1 %. V únoru (- 3,9 %) a březnu (- 4 %) naopak spotřeba klesala.
Nejvíce svou spotřebu v letošním prvním kvartálu zvýšili velkoodběratelé (+ 6,7 %), následovali domácnosti (+ 4,6 %), podnikatelé (+ 3.6 %) a střední odběratelé (+ 0,9 %).
Do tuzemské plynárenské soustavy přiteklo 1,5 mld. m3 plynu, prakticky stejně jako v prvním čtvrtletí loňského roku. Řádově se ovšem zvýšil export z české soustavy (449 mil. m3 proti loňským 63 mil. m3). Ze zásobníků se vytěžilo 1,8 mld. m3 plynu, v meziročním srovnání o 40 % více. K poslednímu březnu v nich bylo uskladněno 461 mil. m3 plynu, což je téměř stejné množství jako v roce 2022, kdy stav provozních zásob na konci zimní sezóny ještě nebyl ovlivněn válkou na Ukrajině. Meziročně došlo ke snížení o 45,2 %.
Podrobné statistiky najdete ve čtvrtletních zprávách o provozu elektrizační a plynárenské soustavy.
[1] Čistá spotřeba očištěná o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání. Také v případě výroby elektřiny jsou uváděné hodnoty netto, bez technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát vzniklých při výrobě.
Zdroj zprávy: Energetický regulační úřad
