Český průmysl chce dekarbonizovat, pokud to bude s rozmyslem, nákladově efektivní a v souladu s Čínou a dalšími. Jinak hrozí, že Evropa ztratí miliony pracovních míst a část průmyslu vůbec nepřežije. V tuto chvíli neexistují žádné dopadové ani nákladové studie a v některých odvětvích ani bezemisní technologie. Dekarbonizace přitom přinese obrovské investiční i provozní náklady a zároveň významný nárůst spotřeby energie. Cena energií začala růst již před konfliktem na Ukrajině zčásti kvůli politice EU a drtí řadu českých firem. Do budoucna Česku chybí zdroje bezemisní elektřiny nutné pro dekarbonizaci a také dostatečná přenosová kapacita v místech spotřeby. Česká vláda bohužel zatím nepřijala žádná opatření na pomoc průmyslu, což podkopává jeho konkurenceschopnost nejen vůči třetím zemím, ale i členským státům EU.

Výsledkem dekarbonizační operace nesmí být smrt pacienta
Český průmysl podporuje snažení EU o dekarbonizaci, pokud bude toto snažení postupné, nákladově efektivní a skutečně dá průmyslu šanci se transformovat. V opačném případě hrozí, že velká část českého i evropského průmyslu nepřežije. „Hrozí, že Evropa ztratí miliony pracovních míst, a že se klíčové produkty včetně oceli či hnojiv začnou dovážet ze třetích zemí, kde ochrana klimatu ani životního prostředí není tématem“, říká Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie.

„Zelené plány EU se bohužel kompletně zpolitizovaly, dokladem čehož je chaos při projednávání revize EU ETS v europarlamentu. Výsledkem bude, že dekarbonizace bude zbytečně drahá, což nepoměrně více dopadne na střední třídu ve střední Evropě,“ dodal Urban.

Dekarbonizace znamená nejen enormní investiční náklady, ale i vyšší provozní náklady, nicméně neexistují žádné dopadové ani nákladové studie na evropské nebo národní úrovni. MPO ČR nedokázalo studii za téměř dva roky dokončit.

Dekarbonizace = elektrifikace (a obrovské investiční náklady)

„V odvětvích jako je keramika, sklo či ocel v tuto chvíli neexistuje za fosilní paliva alternativa, takže naše dekarbonizace je během na dlouhou trať“, říká Roman Blažíček, ředitel keramické skupiny Lasselsberger.

Nelze redukovat železnou rudu, vyrábět hnojiva nebo ohřívat materiály při výrobě keramiky bez koksu či zemního plynu. Pokud má průmysl nahradit fosilní paliva vodíkem, bude to znamenat obrovský nárůst spotřeby energie. Jen přechod ocelářství na vodík by pro EU znamenal dodatečnou roční spotřebu ve výši 400 TWh. V Česku jde asi o 20 TWh, tedy roční výrobu JE Temelín. Dalších asi 15 TWh, tedy jedny Dukovany, bude potřebovat chemický průmysl.

Elektřiny nebude dost a její cena zůstane vysoká
Česko zatím nemá dostatek stabilních bezemisních zdrojů ani přenosové/distribuční kapacity v potřebných lokalitách. Blažíček dodal: „Již kolem roku 2030 dojde v našem regionu k významnému zhoršení disponibility zdrojů elektřiny. Když k tomu přidáme intermitenci OZE a sečteme všechny náklady včetně záložních zdrojů a povolenek, je jasné, že elektřina už levná nebude, což se podepíše na naší konkurenceschopnosti.“

Cena elektřiny začala růst dávno před konfliktem na Ukrajině, ten pak ceny jen dále popostrčil. Některé firmy nyní platí pětinásobek toho, co v loňském roce a marně čekají na jakoukoliv hmatatelnou pomoc vlády. Vysoká cena energií a emisní povolenky znamená, že firmy budou mít méně peněz na investice.

Vláda již měsíce váhá s opatřeními na pomoc průmyslu i domácnostem
Ceny energií těžce dopadají na firmy i domácnosti. Česká vláda na rozdíl od jiných členských států nepochopitelně přešlapuje a se zavedením podpůrných opatření váhá. Absence podpory poškozuje konkurenceschopnost českého průmyslu nejen vůči třetím zemím, ale i vůči ostatním státům EU. „Vláda má k dispozici nástroje, které mohou rychle a systémově vylepšit situaci včetně dočasného zrušení poplatku za OZE, využití nerozděleného zisku skupiny ČEZ či zavedení sociálního tarifu pro potřebné. Diskutovat je taky nutné model trhu s elektřinou a bezpečnost dodávek v ČR,“ říká Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu.

„Česká vláda by měla vytvořit v rámci EU funkční koalici průmyslových států, která by usilovala o racionální dekarbonizaci, která nepovede ke zchudnutí obyvatel a sociálnímu pnutí,“ dodal Souček.

Zdroj zprávy: Ocelářská unie