Čeští výrobci obráběcích a tvářecích strojů zažívají další slabý rok, ale nárůst zakázek dává naději na zlepšení v roce 2022

Ještě v polovině roku české firmy počítaly s meziročním zvýšením výroby, ale situaci znovu zkomplikovaly problémy s logistikou, nedostatkem součástek a růstem cen materiálů a energií. Jak zaznělo na Setkání Svazu strojírenské technologie, rok 2021 pro obor pravděpodobně skončí podobným výsledkem jako rok 2020, který byl z pohledu objemu produkce nejslabší za posledních 10 let.

svaz strojírenské technologie

Rekordní pokles v covidovém roce
Výroba obráběcí a tvářecí techniky zažívala ochlazení už v roce 2019, mj. vlivem napjatých obchodních vztahů mezi Čínou a USA, a nástup covidu zasadil oboru velmi těžkou ránu. „Výrobci i zákazníci se ocitli v hluboké nejistotě a izolaci. Celosvětová produkce obráběcích a tvářecích strojů v roce 2020 meziročně klesla o 20 %,“ popisuje dopady ředitel Svazu strojírenské technologie (SST) Oldřich Paclík. V zemích sdružených v evropské asociaci výrobců obráběcích strojů CECIMO produkce poklesla o 26 %, v Německu o 28 % a v České republice dokonce o 35 %. Stejnou měrou klesl i český export a teprve podruhé v historii se stalo, že dovoz strojů z Německa byl vyšší než český vývoz do Německa. Toto negativní saldo prezident SST a generální ředitel společnosti TOS Varnsdorf Jan Rýdl vysvětluje také změnou struktury německého průmyslu. „Řada prací, které se dříve dělaly v Německu, se přesunula do zemí jako Srbsko, Chorvatsko, Polsko, Slovensko nebo Finsko. Stroje potřebné pro tyto práce tedy už nedodáváme do Německa, ale do jiných zemí,“ míní Rýdl.

Export českých obráběcích a tvářecích strojů do Německa loni meziročně poklesl o 46 %, což představuje přibližně 2 mld. Kč. Propad českého exportu a výroby se odrazil také ve světovém žebříčku největších producentů obráběcích a tvářecích strojů. Ještě v roce 2018 zde Česká republika figurovala na velmi lichotivém 13. místě, nyní zaujímá 16. místo v exportu a 17. v produkci. „Vedle covidu se na negativním vývoji oboru podepsala také transformace evropského průmyslu energetiky a hlavně automobilového průmyslu. Z důvodu poklesu poptávky po autech a transformace na bezemisní technologie a pod tlakem těchto předpisů odkládali výrobci a zejména jejich subdodavatelé své investice,“ dodal Paclík.

Světlo na konci tunelu a mezikontinentální souboj
Ani rok 2021 nepřinese obrat k lepšímu, přestože to tak ještě před několika měsíci vypadalo. „Z pohledu průběžných dat jsme se ještě v polovině roku domnívali, že rok 2021 skončí lépe než loňský. Ale nyní se zdá, že letošní výsledky zůstanou zhruba na úrovni roku 2020. Negativně to ovlivnil problém zdražování a nedostatku komponent, stejně jako problémy s logistikou a se zvyšováním cen surovin. Samozřejmě některé podobory na tom jsou lépe a jiné hůře,“ informoval Oldřich Paclík. Největší pokles podle něj zaznamenává výroba brousicích strojů a vyvrtávaček, kde loni výroba klesla až na polovinu, zatímco relativně nejméně je zasažena kategorie soustruhů s loňským poklesem o 9 %. Nižší odbyt brusek ředitel SST dává do souvislosti s transformací automobilového průmyslu.

svaz strojírenské technologie

Také Jan Rýdl za TOS Varnsdorf očekával v roce 2021 lepší výsledek, ale problémy v dodavatelském řetězci zapříčinily, že celkový objem výroby zůstane na úrovni loňského roku. „Nicméně je zde jeden markantní rozdíl. Zásoba zakázek, kterou dnes disponujeme, je výrazně lepší než v předcházejících letech a pohybuje se na úrovni roku 2018, což byl pro všechny v oboru velice úspěšný rok. To nám dává optimismus a naději, že rok 2022 by už mohl být výrazně lepší, i když je otázkou, co ještě přijde,“ prohlásil Jan Rýdl. Připomněl, že stejným problémům jako výrobci strojírenské techniky dnes čelí i další obory. Vedle logistických obtíží jmenoval také dramatický nárůst cen všech vstupů včetně energií a očekávatelné tlaky na růst mezd. „V Evropě je situace všude stejná, ale asijští výrobci jsou na tom z různých důvodů o něco lépe. Je to mezikontinentální souboj, který musíme vyhrát,“ řekl Rýdl.

Nevyhnutelný růst cen
Na složitou situaci s nárůstem cen vstupů výrobci strojů pochopitelně reagují svou vlastní cenovou politikou. Obtíže, kterým dnes firmy čelí, ilustrovala místopředsedkyně SST a generální ředitelka společnosti HESTEGO Monika Šimánková. „Řídím firmu, která jako hlavní zdroj materiálu používá plech, jehož cenový vývoj byl v letošním roce unikátní a ještě nikdy v historii se nic podobného nestalo. Ceny se zvýšily o 400 % a někdy jsme netušili, kdy nám plech přijde ani za jakou cenu. Byly to neuvěřitelné situace, kdy se nám ceny měnily pod rukama třeba třikrát do měsíce. Proto jsme museli omezit i platnosti našich nabídek,“ popsala Šimánková turbulentní vývoj. Dnes se podle ní ceny materiálů už uklidnily, ale další hrozbou je vývoj cen elektřiny a plynu. „Tento rok je hodně barevný,“ konstatovala. Řešení vidí v zajištění zdrojových materiálů od evropských dodavatelů, k čemuž míří stále více evropských výrobců.

Za pravdu jí dal Jan Rýdl, podle kterého je největší problém s kontejnerovou přepravou, u které ceny během pár let vzrostly až na osminásobek. „Každý měsíc nám letos přináší v podnikání úplně jiné výzvy a hledáme řešení, které jsme nikdy v minulosti nepotřebovali,“ řekla Monika Šimánková, podle které je třeba zůstat flexibilní. „Věřím v elasticitu nabídky, že se dříve nebo později znovu přizpůsobí poptávce. Kdy to bude, je ale složité odhadovat,“ uzavřel šéf TOS Varnsdorf.

Zdroj zprávy: Veletrhy Brno, a.s.

BVV a.s.