Česká republika v mezinárodním srovnání podle Zprávy Světového ekonomického fóra (WEF) spadla o tři místa na celkovou 32. příčku. Vedle řady problémů jako dopravní infrastuktura či proces digitalizace je ale v dobré makroekonomické kondici.

Jako každoročně proběhla i letos v říjnu odborná diskuse ke zveřejněné Zprávě o konkurenceschopnosti ČR 2019/20 Světového ekonomického fóra. Proběhla na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pod názvem „Rozvoj digitální a dopravní infrastruktury – zásadní faktor konkurenceschopnosti ČR“. Tuto panelovou diskusi organizovala vysoká škola CMC Čelákovice v partnerství s Českou manažerskou asociací. Moderoval ji prof. Richard Hindls, předseda Rady expertů ČMA a emeritní rektor VŠE Praha. „Nacházíme se v situaci, kdy jsme v nejlepší ekonomické kondici za posledních 30 let,“ prohlásil při diskusi místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Jak dále uvedl, aktuálně jsme na absolutní špičce z makroekonomického úhlu pohledu, která je dána nízkou mírou nezaměstnanosti a strukturou veřejných financí, slabou inflací a dynamikou růstu HDP.

Silná sestava diskutujících se však shodla na tom, že zároveň je nutné se ohlédnout, kde má Česká republika problémy, zmínili zejména digitalizaci a dopravní infrastrukturu. Mezi řečníky vystoupil Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, Tomáš Holinka z odboru ekonomických analýz MPO, Kamil Galuščák z ČNB, Marek Pastucha, Ministerstvo dopravy ČR, Jan Pešek, regionální ředitel ČSOB a Jiří Grund, výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí APMS a Jaromír Hájek, viceprezident ČMA a generální ředitel Safo Central Europe.

V souvislosti s digitalizací diskutující upozornili na složitost digitalizace vzhledem k vysoké míře administrativy. Pro budoucnost je podle Karla Havlíčka důležité hlavně sdílení a propojení. „Hlavní pilíře jsou v tom, že musíme data sdílet a nabízet si je v rámci servisu. Současně musíme propojit jednotlivé resorty ministerstva tak, abychom digitalizovali nikoli pouze na PC místo tužky a papíru, ale z důvodu ušetření času a možnosti rychlejšího rozhodování,“ uvedl.

Zároveň ministr zmínil inovační a digitální strategii a podporu výzkumu, zahrující umělou inteligenci jako správné počin.

„Pokud se podíváme na výsledky Českého statistického úřadu, tak dáváme extrémní množství peněz do výzkumu, s nimiž umíme pracovat a výzkumy začínáme třídit na správné a nesprávné. Toto jsou veškeré elementární předpoklady, abychom postavili ekonomiku na přidané hodnotě,“ uvedl ministr. Na výzkum dle ČSÚ jde ročně 103 miliard Kč.

Diskutující, nehledě na pozitiva dopravní infrastruktury v silniční infrastruktuře a v hustotě železniční sítě, upozornili na nezbytnost zvyšovat její kvalitu. „Naprosto nezbytné je v rozumném čase dobudovat chybějící úseky dálniční síť a vysokorychlostní síť železniční infrastruktury. Základní předpoklady a cíle, které by k zrychlení mohli napomoci je úprava legislativy a zajištění finančních prostředků na vybudování,“ poznamenal Havlíček.

V legislativě se aktuálně pracuje na dokončení novely zákona 416/2009 Sb. (Zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury). V účinnosti je již novelizace, která umožňuje vystavení rozhodnutí o vyvlastnění. Do budoucna se chystá novelizaci stejného zákona, která by mohla celkové zjednodušit dokumentaci pro liniové stavby a zároveň je zjednodušit proces z hlediska dopadu na životní prostředí.

Ohledně finanční stránky je k dispozici program „Doprava 2.0“, z kterého je čerpáno velké množství finančních prostředku. Do budoucna je počítáno s dalším operačním programem na období 2021+. Objem finančních prostředku klesá a z toho důvodu jsou hledány nové projekty k dluhovému financování. Aktuálně je v jednání financování s Evropskou investiční bankou pro některé železniční projekty. Zároveň proběhlo 3. kolo soutěžního dialogu pro výběr koncesionáře u modelu financování PPP (dálnice D4, Příbram – Písek), v příštím roce by se mohl ukončit proces výběru a zahájit stavba. Do budoucna je potřeba zlepšovat a dobudovat chybějící dálniční síť a vysokorychlostní síť železniční infrastruktury.

Zdroj zprávy: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR