Rostoucí ceny energií dopadají negativně zejména na zpracovatelský průmysl, který je aktuálně pod velkým tlakem zvyšujících se skoro všech ostatních nákladů na straně jedné a nedostupnosti dodávek, a tudíž omezené možnosti vyrábět, na straně druhé.

Do toho nelze ignorovat připravovaný balíček Fitfor55, který klade firmám mnoho protichůdných povinností, ale také mnoho omezení. V praxi je ve své současné podobě pro Českou republiku nerealizovatelný. Zaspali jsme v čase a změny jsou tedy nejen mnohem více skokové a stojí více peněz, ale dopadly na nepřipravené Česko v nejméně vhodný čas.

Když jsme ve třetím díle Barometru českého průmyslu – nezávislé diskuse mezi vládou, akademií a průmyslem – který se konal 10. září, diskutovali aktuální energetickou situaci v českém průmyslu, ještě nebylo jasné, jak brzy se naplní předpovědi některých řečníků.

Prezident Hospodářské Komory Vladimír Dlouhý vyslovil obavy z rapidního růstu cen energií „Podle posledního Komorového barometru (srpen 2021, 617 respondentů – podnikatelů) celkem 58 % respondentů ze zpracovatelského průmyslu očekává v druhém letošním pololetí nárůst cen vlastní produkce a služeb ve srovnání s prvními 6 měsíci roku. Vývoj cen energií v posledních týdnech tlačí a bude tlačit na růst cen ještě u většího podílu firem, a to nejen v průmyslu. Dražší vstupy způsobí zřejmě i větší otálení co se týká větších investic a tím se bude oddalovat i oživení české ekonomiky.“

Dále upozornil na možnost krachu firem dodávajících elektřinu: „Existují obavy, že mohou zkolabovat někteří dodavatelé elektřiny, kteří nejsou schopni zajistit elektřinu pro stávající zákazníky za aktuálně platné ceny. Řada firem i domácností bude nucena měnit i dodavatele elektřiny, a platit tak vyšší tržní cenu novým dodavatelům.“

Zároveň se Dlouhý citlivě vnímá patovou situaci, ve které se Česká republika může ocitnout – vedle rapidního růstu cen nám totiž hrozí, pokud nedokážeme zajistit dostatečně silné zdroje v podobě zemního plynu, než se posílí role jádra (což nebude dříve než v roce 2040), že budeme do budoucna závislí na dovozu energie.

Autor: NCP4.0

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla potvrdil, že zajištění zemního plynu jako tranzitního zdroje je pro Českou republiku klíčové, a že cíle, které klade balíček Fitfor55 České republice jsou příliš ambiciózní a tudíž nesplnitelné. Aktuálně máme kapacitu splnit požadavky Evropské komise na 70 procent. Zároveň také upozornil na skutečnost, že samotné znění balíčku je v aktuálně podobě nerealizovatelné, neboť jednotlivé směrnice jdou proti sobě. Pro Českou republiku by to znamenalo, že by jedno ministerstvo mělo plnit úkoly, které by byly v kontradikci s úkoly jiného ministerstva a podniky by nedostávaly jasné pokyny.

Pro pandemií oslabený průmyslový segment, který je přirozeně nucen do investic pro zvýšení své konkurenceschopnosti a výrobní flexibility – při špatném cash-flow, neoptimální míře pracovního kapitálu a při rostoucích úrokových mírách – zelená politika přináší další velmi negativní faktor. Jako by to samo o sobě už neznamenalo pro řadu firem nestandardní krizové výzvy. Projekty, které nebudou vyhodnoceny jako „dostatečně zelené“, budou mít zhoršený přístup k financování, resp. dle slov pana náměstka „bankovní sektor bude mít určeno, co zafinancovat“.

Profesor Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT, upozorňuje na další aspekt aktuálních změn: „Pro podniky nastává těžké období – procházejí transformací svých výrob, a také rozšiřováním výrob díky deglobalizačnímu návratu některých výrob do ČR, tj. očekává se, že budou dělat více činností sice energeticky úsporněji, ale ve výsledku se České republice bude zvyšovat energetická spotřeba v absolutním měřítku. Proto je třeba, aby Evropská komise započítávala průměrnou spotřebu energie na jednotku produktu, a nikoliv celkovou energetickou spotřebu, a zohlednila tak možnost energeticky méně náročného růstu.“

„Zaspali jsme, koncepci jsme měli mít připravenou již deset let,“ povzdechl si na adresu energetické strategie státuTomáš Hüner, ředitel Smart Infrastructure společnosti Siemens. „Teď to zvládáme ve smyku a je to 5x dražší.“

„Nízké ceny za elektřinu v porovnání s našimi západními sousedy jsou zřejmě minulostí. Pro část firem může být řešením využití digitalizace i do oblasti energetického managementu a zavádění chytrých řešení pro snížení energetické náročnosti. Digitalizace firemních procesů a technologií umí elegantně identifikovat jakékoliv plýtvání s energiemi a zvýšené ceny energií výrazně zkracují dobu návratnosti. Střednědobé a dlouhodobé investice do zavádění nových opatření typu využívání odpadního a nízkopotenciálního tepla, nebo bateriových úložišť nejsou pro každého. Výstavba vlastních zdrojů typu OZE je na jednu stranu dobře podporována v rámci nových dotačních programů, ale jejich ekonomika je stále degradována absencí legislativních změn. Zatím minimálně využívaný koncept je výstavba chytrých budov s nulovou, nebo plusovou energetickou bilancí, kdy se v dlouhodobém horizontu mohou tyto stavby stát aktivní součástí energetické sítě a negenerovat jen náklady, ale naopak i výnosy. V současné době není firemní hospodaření s energiemi jen otázkou kontroly nákladů, ale vztah firmy k využívání energetických zdrojů může mít zásadní vliv na zajištění přístupu k externímu financování. Banky již zajímá, jestli firma nevyužívá špinavé zdroje a také jaká je její uhlíková stopa. V následujícím období dojde k zásadním změnám ve způsobu využívání energií a zdrojů v podnicích na všech úrovních s finální vazbou na ochranu klimatu,“ komentuje odborník na problematiku energií Petr Gaman.

Sledujte záznam konference institutu Equillibrium Budoucnost české energetiky II.

Zdroj zprávy: Národní centrum Průmyslu 4.0