Vědci z FEL ČVUT podpoří start Zuri, prvního českého aerotaxi s kolmým startem
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri. Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a regionální dopravy. Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné elektřinou.
Foto: Zuri
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022. Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu Zuri na experty z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Neprobádané území: jak nejlíp „přepnout“ z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské elektrofakulty spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
„Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území,“ říká Martin Hromčík. „Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu.“
Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech mnohem vyšší než v případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v projektu autopilota BendixKing AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota, Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024. „Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má mezi odborníky i investory evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl,“ komentuje Martin Hromčík. „Například proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu. Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny.“
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionů eur představili autoři projektu v lednu 2022 koncept nové generace letounu ZURI 2.0. „Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí systémy na maximální úroveň bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace.“ říká Michal Illich, zakladatel a výkonný ředitel Zuri.
Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž výzkumný projekt, na kterém spolupracuje Centrum umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT se společností Bell.
Zdroj zprávy: ČVUT Praha