Výroba oceli v ČR byla v roce 2023 nejnižší v historii
Ocelářská unie zveřejnila data o výrobě a obchodu s ocelí v ČR za loňský rok, kdy pokračoval pokles objemu výroby v ČR i Evropské unii. Vliv na to měla nízká poptávka, ale i systémové problémy evropského průmyslu pramenící z vysokých cen energií, inflace, geopolitické situace ve světě a obecně špatné makroekonomické situace na klíčovém německém trhu.
Česká republika
Výroba surové oceli v ČR loni dosáhla 3,4 mil. tun, což je nejnižší hodnota v historii země. Oproti roku 2022 klesla produkce o 800 tis. tun (-21 %). Výrazný pokles zaznamenala i zjevná spotřeba oceli, jenž meziročně klesla o 1 mil. tun na 5,6 mil. tun. Zjevná spotřeba byla nižší jen v roce 2009, tedy na vrcholu finanční krize.
O čtvrtinu nižší byla výroba dlouhých výrobků, které jsou pro české oceláře klíčové. O něco méně klesla výroba v tradičně silném segmentu trubek (-12 %). Nejlépe se naopak vedlo segmentu plochých výrobků, kde produkce klesla jen o 1 %. Z konkrétních produktových kategorií se v roce 2023 nepropadla pouze výroba štětovnic (107 tis. tun) a tlustých plechů (441 tis. tun). „Za výrazným poklesem výroby i poptávky je neutěšená situace ve stavebnictví a dalších odběratelských odvětvích, automotive a strojírenství nevyjímaje. Na konkurenceschopnost evropského průmyslu dlouhodobě negativně působí prakticky nejvyšší ceny energií na světě a vysoká míra inflace,“ řekl Roman Heide, předseda dozorčí rady Ocelářské unie. Výhled je podle něj s ohledem na zpomalení ekonomiky v Německu a dalších klíčových trzích Evropské unie nejasný.
V důsledku snižující se výroby meziročně pokleslo i množství vyváženého zboží z ČR, z 4 mil. tun v roce 2022 na 3,7 mil. tun loni. Dovoz ocelářských výrobků do ČR klesl z 6,6 na 6,3 mil. tun. Hodnota vývozu se propadla na 110 mld. korun.
Evropa a svět
Zjevná spotřeba oceli v EU klesla o 6,3 % na 129 mil. tun. Jedná se o čtvrtý negativní výsledek za posledních pět let a varovný signál nedobré situace evropské ekonomiky. Výroba surové oceli klesla dokonce o více než 7 %. Podíl dovozu na evropské spotřebě oceli loni dosáhl 20 %.
Nastartování opětovného růstu HDP bude podle prognóz s ohledem na přetrvávající politické a makroekonomické vlivy pomalejší, než se očekávalo. „Pokud chce EU v Evropě udržet strategický průmysl včetně ocelářství, bude muset velmi rychle a racionálně posoudit dopad zelených politik na konkurenceschopnost evropských firem,“ dodal Roman Heide.
Světová produkce surové oceli v loňském roce dosáhla 1 850 mil. tun. Pozici lídra světové výroby má i nadále Čína, která vyrobila přes 55 % světové produkce. Mezi deseti největšími producenty výrazněji rostla výroba pouze v Indii (+11,8 %) a Rusku (+5,6 %).
Zdroj zprávy: Ocelářská unie
DALŠÍ ČLÁNKY NA PODOBNÉ TÉMA:
Skokový růst regulovaných složek ceny energií může fatálně ohrozit konkurenceschopnost firem
Skupina ČEZ v I. pololetí vydělala 22 mld. Kč, meziročně o 34 % méně. Podíl výroby z uhelných zdrojů klesl na 27 % a dosáhl historicky nejnižší úrovně.
Skupina ČEZ v roce 2022 vydělala přes 80 mld. Kč, českému státu odvede letos více než 100 miliard
Spotřeba i výroba oceli v ČR i EU loni klesla, výhled je nejistý
