Výzkumníci z VŠB-TUO našli nejteplejší místa v Ostravě

všb měření teplot

Výzkumníci z VŠB – Technické univerzity Ostrava znají nejteplejší místo v Ostravě. To hledali pomocí družicových snímků, nevycházeli však z teploty vzduchu, ale z teploty zemského povrchu, které spolu úzce souvisí. Data analyzovali pro všechna čtyři roční období. Výsledky zaznamenali do map a tzv. transektů, tedy profilů města.

„Vysoce nadprůměrné teploty povrchu země mají v letních i zimních měsících průmyslové areály a obchodní centra. Setkali jsme se s teplotami až o 10 stupňů vyššími, než je průměrná teplota pro celé zájmové území,“ vysvětluje na začátek Pavel Švec z Katedry geoinformatiky Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO.

Teplotu těmto oblastem zvyšuje také odpadní teplo z provozů a klimatizací. Spolu s Tomášem Kvapilem zjistili, že v hustě osídlených oblastech, které se nacházejí dále od průmyslových zón, se městské plochy mohou zahřát průměrně o více než 3-6 stupňů.

„Od nich se pak sekundárně ohřívá vzduch,“ dodává Švec.

všb měření teplot

Vědci o takových místech hovoří jako o tzv. fenoménu tepelného ostrova města, který je ještě zesílen vysokou koncentrací obyvatelstva, průmyslovými aktivitami a dopravou.

„Centrum Ostravy však není největším epicentrem městského tepelného ostrova, plochy centra jsou oproti zmíněným areálům o dva stupně Celsia chladnější a srovnatelné s teplotami v částech Poruba a Jih,“ doplňuje Tomáš Kvapil.

Na mapách byly identifikovatelné také haldy, mezi další nadprůměrně zahřívající se plochy patří například cesty a koleje s přilehlou půdou, skládky, staveniště nebo neobdělaná orná půda.

všb měření teplot

„Pozitivní zprávou je, že ke vzniku ještě většího efektu městského tepelného ostrova brání atypický charakter Ostravy, jehož centra jsou rozmístěna v různých částech a rozdělena vegetačními porosty v okolí řek Odry a Ostravice a také městskými parky,“ shodují se výzkumníci.

Fenomén tepelných ostrovů města je známý po celém světě a některé zahraniční metropole již provádějí různá opatření, zavádějí například zelené střechy nebo budují parkovací plochy propustné pro dešťovou vodu.

Zdroj zprávy: VŠB-TU Ostrava
všb